Škola:

Za času panování císaře Františka I. řízením patronátu knížete z Lobkoviců založena a vystavena jest hlavatecká školní budova r. 1799 (tisícího sedmistého devadesátého devátého) na bývalém farním pozemku o jednom patře, sedm sáhův a dvě stopy dlouhá, čtyři sáhy a pět stop široká.

Tímto úvodem začíná školní kronika, která je vedená s velikou pečlivostí od školního roku 1878. Postranní glosa této vzácné archiválie dále praví, že škola jako taková byla založena již roku 1792, od roku 1796 se započalo s výstavbou výše zmíněné stavby. Škola byla jednotřídní.
Od roku 1854 byla jednotřídní hlavatecká škola rozšířena o jednu třídu.  To znamená, že bylo zapotřebí dvou vyučujících. Protože školní budova kapacitně nevyhovovala, byla pronajata chalupa č. p. 71, kde byla vyučována první třída, což trvalo až do roku 1865, kdy byla stará školní budova přestavena na dvě třídy.


     Roku 1870 přejal stát správu školství z rukou církve. O rok později bylo zákonem nařízeno, aby děti navštěvovaly školu do čtrnácti let. (Do té doby stačilo navštěvovat školu do dvanácti let.) V roce 1874 se prostřednictvím okresní školní rady dostaly i do Hlavatec učební pomůcky. V Táboře byla zřízena knihovna pro veškeré učitelstvo okresu a při každé škole knihovna žákovská. Hlavatecká knihovna po čtyřech letech čítala 146 svazků.
     Roku 1878 obdržela Zelč povolení ku stavbě jednotřídní školy předstírajíc v žádosti své vzdálenost, množství dítek a obtíže zimní cesty. Začátkem školního roku 1878/79 dostal se výp. podučitel Fr. Veger jinam, jeho pak místo zaujal učitel Augustin Cipín prozatimně, než by totiž zelečská škola práva veřejnosti nabyla a v Hlavatcích škola trojtřídní ve dvojtřídní proměněna byla.

     A tak se 1. prosince 1878 stala hlavatecká škola opět školou dvoutřídní. Řídící učitel František Parkos byl dán do výslužby a na nového řídícího učitele byl vypsán konkurs, na který se přihlásili dokonce 4 zájemci, což svědčí o dávné kvalitě školy v Hlavatcích.

Místo získal řídící učitel Antonín Janák. Z jeho zásluh pro hlavateckou školu je nutno připomenout vybudování studny. Je velmi zajímavé, že jistý školní inspektor Šanda v roce 1882 při prohlídce školy shledal, že škola zdejší nemá ani záchody pro dítky, ani potřebnou studni. Pováží-li se tato okolnost, že zdejší škola vystavena jest roku 1799, nyní 84 let stojí a nikdo se nepokusil o to, aby škola opatřena byla těmito věcmi, tu zajisté jmenovaný pan inspektor velmi mnoho pro školu zdejší dobrodiní učinil, nebo jaká to byla mravnost, když dítky sem tam na veřejná místa okolo školy a fary vybíhaly! A což ta obtíž pro učitele, když vody při škole nebylo!!
     A tak byla 26. února 1883 školní studna dokončena nákladem 106 zlatých 70 krejcarů a voda ještě týž den slavnostně použita.

 ŠKOLNÍ DOCHÁZKA 1887-8

      1. února 1898 přišel do Hlavatec coby prozatímní učitel a po dvou měsících služby definitivní učitel František Havlín, který vykonával funkci řídícího učitele až do roku 1926. Tento pán byl rovněž dlouholetým činným členem ve sboru dobrovolných hasičů, byl jejich jednatelem. Na penzi se odstěhoval do Miličína a do konce života zůstal přispívajícím členem SDH Hlavatce, jak je zmíněno v kapitole Hasiči.

     Do prvopočátků působení Františka Havlína je třeba poznamenat důležitou věc, a to přestavbu školy v roce 1899. Školní kronika píše toto:
Nedostatečnost zdejší budovy školní uznána již před mnoha léty. Již roku 1887 vypracován plán na přístavbu školy a byl v lednu 1888 u c.k. okresní školní rady schválen. Avšak místní školní rada pokud jen jí lze bylo vyhýbala se nutnému vydání. Konečně na základě přípisu c.k. okresní školní rady ze dne 24. října 1899 rozhodla se místní školní rada stavbu provésti. K tomuto rozhodnutí přispělo také, že majitel usedlosti č. 9, kdež jedna třída v nájmu byla, dal výpověď a tudíž místní školní rada nucena byla starati se o vhodnou místnost.
     Proto byl již roku 1887 zakoupen pozemek od majitele č. p. 3 Františka Vaňouse o výměře 20 sáhů čtverečních za 250 zlatých a až roku 1900 byla přístavba provedena.

Když rozbořeny stropy a zdi, ve zbývajícím zdivu probourány větší otvory pro okna a dvéře, shledala místní školní rada, že velmi málo zbývá ze starého stavení, a že bylo záhodno o návrhu stavitele Fr. Martínka vážně přemýšleti a se stavitelem vyjednávati, za jakých podmínek byl přestoupil na postavení celé nové budovy po rozboření všech starých zdí. Avšak myšlénka tato nenalezla souhlasu u některých občanů, a proto nezbylo, než při přístavbě setrvati.
     V roce 1926 získal místo řídícího učitele v Hlavatcích František Cícha, díky němuž se nám dochovala velmi vzácná a pečlivě sepsaná Monogafie Hlavatec z roku 1929, čítající přes 150 stran krasopisu, kterou má obec bohužel pouze v digitální podobě, neboť vzácný originál byl podle zákona odevzdán k uložení do SokA Tábor.
     Ve 30. letech 20. století učili kromě řídícího Františka Cíchy v Hlavatcích ještě tři vyučující, výuku katolického náboženství zaštiťoval P. Josef Dvořák.
     V létě roku  1937 prošly budovy školy a fary celkovou rekonstrukcí. Školní budova byla nově naštukována a nově natřena žlutým frontonem, přičemž byly zachovány bílé štukové ozdoby, stejně tak u fary. Rozsáhlý komplex plnil v obci spolu s farskou a školní zahradou a hřbitovem funkci reprezentační, což dokládají tyto snímky.

      Touto rekonstrukcí završil své jedenáctileté působení v Hlavatcích František Cícha a odešel na trvalý odpočinek. Jeho nástupcem se stal řídící učitel František Čepička. Do školy v té době chodilo 129 žáků a vyučovali zde 4 vyučující.
     Od školního roku 1938/39 byl jmenován řídícím učitelem Václav Syrovátka. Výše uvedený František Čepička nastoupil z důvodu mobilizace ke svému pluku a po dobu jeho nepřítomnosti jej zastupovala Anna Daňková. Doba 2. světové války je ve školních kronikách dopsána zpětně po osvobození.

     Od roku 1945 je v Hlavatcích zmíněn František Černý jako nový zatímní řídící učitel, který byl vlastně posledním řídícím učitelem v Hlavatcích. Dne 31. srpna 1948 byla škola přeměněna na školu střední (též měšťanskou) a prvním ředitelem se stal  František Vilímek a první učitelský sbor školy střední čítal kromě ředitele 5 vyučujících. V 50. letech 20. století byla k dosavadní budově přistavena poslední přístavba a škola nabyla současnou podobu. V té době vznikla devítiletka. Až do 80. let byly třídy na prvním stupni spojené. Pak bylo dohodnuto, že se na 1. stupni třídy rozdělí do samostatných ročníků. Děti  nastupovaly do 1. třídy střídavě jeden rok do Hlavatec a jeden rok do Želče. Na druhý stupeň chodili pak všichni do Hlavatec. Do školy chodilo 100 – 140 žáků.
     Součástí ZŠ Hlavatce se stala v devadesátých letech také mateřská škola, která zahájila činnost již v roce 1979. Do roku 1994 zde pracovaly učitelky Dagmar Petrášová a Dana Vesecká. Do školky byly dováženy děti zaměstnanců JZD z okolních obcí a bylo v ní zapsáno až 37 dětí.

     V 90. letech začalo žáků rapidně ubývat, proto bylo rozhodnuto, že škola v obci ukončí svoji činnost, a tak se stalo, že v roce 2004 byla škola uzavřena. V této době se stala MŠ Hlavatce součástí ZŠ Želeč a tento vztah přetrvává.

Ředitelé ZDŠ a ZŠ Hlavatce
František Vilímek 1948 – 1950
Vojtěch Bubník 1950 – 1953
Jan Beran 1953 – 1965
Josef Šafránek 1965 – 1971
Bohumil Fiala  1971 – 1975
Karla Smržová 1975 – 1976
Stanislav Hurych 1976 – 1993
Irena Benešová 1993 – 2004 

 V současné době je škola přebudována na Multifukční objekt využívaný částečně obecním úřadem jako kancelář starosty, zasedací místnost, archiv a veřejný internet. Zbývající prostory slouží jako ubytovací zařízení. Záměrem obce je nově zrekonstruovanou budovu využívat nejen  jako školicí středisko, ale hlavně pro  volnočasové aktivity místních obyvatel. Přestavba proběhla za finanční podpory evropských fondů (SZIF).